Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
To the Chief Musician, David’s. A Melody. O Yahweh! thou hast searched me, and observed:
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Thou, hast observed my downsitting and mine uprising, Thou hast given heed to my desire, from afar:
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
My path and my couch, hast thou examined, and, all my ways, thou well knowest.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Surely there hath not been a word on my tongue, [but] behold! O Yahweh, thou hast observed it on every side.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Behind and before, hast thou shut me in, and hast laid upon me thy hand: —
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Knowledge, too wonderful, for me! high, I cannot attain to it!
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Whither can I go from thy spirit? or whither, from thy face, can I flee?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend the heavens, there, thou art! If I spread out hades as my couch, behold thee! (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I mount the wings of the dawn, settle down in the region beyond the sea,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Even there, thy hand shall lead me, and thy right hand shall hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, Surely, darkness, shall cover me! then, night, is light about me.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Even darkness, will not conceal from thee, —but, night, like day, will shine, So is the darkness, as the light!
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For, thou, didst possess thyself of my reins, thou didst weave me together in the womb of my mother.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I thank thee, in that fearfully was my being distinguished, Wonderful are thy works, and, mine own soul, is observing [them] intently!
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My substance was not hid from thee, —when I was made in secret, when I was skilfully figured in the lower parts of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Mine unfinished substance, thine eyes beheld, and, in thy book, all the parts thereof were written, —the days they should be fashioned! while yet there was not one among them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
To me, then, how precious have thy desires become, O GOD! How numerous, the heads of them!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
I would recount them! Beyond the sands, they multiply, I rouse myself—and am still with thee.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Wilt thou not, O GOD, slay the lawless one? Therefore, ye men of bloodshed, depart from me!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
For they speak of thee wickedly, Thy foes lift up [their hand] unto falsehood.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Do I not hate, them who hate thee, O Yahweh? And loathe, them who rise up against thee?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
With completeness of hatred, I hate them, As enemies, have they become to me.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, O GOD, and observe my heart, Try me, and observe my cares;
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
And see if there be any idol-way in me, and lead me in a way age-abiding.
