Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
For the leader. Of David, a psalm. O Lord, you search and know me;
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
when I sit, when I rise you know it, you perceive my thoughts from afar.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
When I walk, when I lie you sift it, familiar with all my ways.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
There is not a word on my tongue, but see! Lord, you know it all.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Behind and before you beset me, upon me you lay your hand.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
It’s too wonderful for me to know too lofty I cannot attain it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Whither shall I go from your spirit? Or whither shall I flee from your face?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I climb up to heaven, you are there: or make Sheol my bed, you are there. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I lift up the wings of the morning and fly to the end of the sea,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
there also your hand would grasp me, and your right hand take hold of me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, “Let the darkness cover me, and night be the light about me,”
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
The dark is not dark for you, but night is as light as the day.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For you did put me together; in my mother’s womb you did weave me.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I give you praise for my fashioning so full of awe, so wonderful. Your works are wonderful. You knew me right well;
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
my bones were not hidden from you, when I was made in secret, and woven in the depths of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Your eyes saw all my days: they stood on your book every one written down, before they were fashioned, while none of them yet was mine.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
But how far, O God, beyond measure are your thoughts! How mighty their sum!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Should I count, they are more than the sand. When I wake, I am still with you.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Will you slay the wicked, O God? And remove from me the bloodthirsty,
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
who maliciously defy you and take your name in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Do I not hate those who hate you, Lord? Do I not loathe those who resist you?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
With perfect hatred I hate them, I count them my enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, O God, know my heart: test me, and know my thoughts,
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
and see if guile be in me; and lead me in the way everlasting.
