Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
To the chief Musician, A Psalm of David. O LORD, thou hast searched me, and known [me].
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Thou knowest my downsitting and mine uprising, thou understandest my thought afar off.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Thou compassest my path and my lying down, and art acquainted [with] all my ways.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
For [there is] not a word in my tongue, [but], lo, O LORD, thou knowest it altogether.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Thou hast beset me behind and before, and laid thine hand upon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
[Such] knowledge [is] too wonderful for me; it is high, I cannot [attain] unto it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Whither shall I go from thy spirit? or whither shall I flee from thy presence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend up into heaven, thou [art] there: if I make my bed in hell, behold, thou [art there]. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
[If] I take the wings of the morning, [and] dwell in the uttermost parts of the sea;
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Even there shall thy hand lead me, and thy right hand shall hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, Surely the darkness shall cover me; even the night shall be light about me.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Yea, the darkness hideth not from thee; but the night shineth as the day: the darkness and the light [are] both alike [to thee].
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For thou hast possessed my reins: thou hast covered me in my mother’s womb.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will praise thee; for I am fearfully [and] wonderfully made: marvellous [are] thy works; and [that] my soul knoweth right well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My substance was not hid from thee, when I was made in secret, [and] curiously wrought in the lowest parts of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Thine eyes did see my substance, yet being unperfect; and in thy book all [my members] were written, [which] in continuance were fashioned, when [as yet there was] none of them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
How precious also are thy thoughts unto me, O God! how great is the sum of them!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
[If] I should count them, they are more in number than the sand: when I awake, I am still with thee.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Surely thou wilt slay the wicked, O God: depart from me therefore, ye bloody men.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
For they speak against thee wickedly, [and] thine enemies take [thy name] in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Do not I hate them, O LORD, that hate thee? and am not I grieved with those that rise up against thee?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I hate them with perfect hatred: I count them mine enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, O God, and know my heart: try me, and know my thoughts:
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
And see if [there be any] wicked way in me, and lead me in the way everlasting.
