Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Unto the end. A Psalm of David. O Lord, you have examined me, and you have known me.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
You have known my sitting down and my rising up again.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
You have understood my thoughts from afar. My path and my fate, you have investigated.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
And you have foreseen all my ways. For there is no word in my tongue.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Behold, O Lord, you have known all things: the newest and the very old. You have formed me, and you have placed your hand over me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Your knowledge has become a wonder to me. It has been reinforced, and I am not able to prevail against it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Where will I go from your Spirit? And where will I flee from your face?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend into heaven, you are there. If I descend into Hell, you are near. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I assume my feathers in early morning, and dwell in the utmost parts of the sea,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
even there, your hand will lead me forth, and your right hand will hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
And I said: Perhaps darkness will overwhelm me, and the night will be my illumination, to my delight.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
But darkness will not be impenetrable to you, and night will illuminate like the day: for just as its darkness is, so also is its light.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For you have possessed my temperament. You have supported me from the womb of my mother.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will confess to you, for you have been magnified terribly. Your works are miraculous, as my soul knows exceedingly well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My bone, which you have made in secret, has not been hidden from you, and my substance is in accord with the lower parts of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Your eyes saw my imperfection, and all this shall be written in your book. Days will be formed, and no one shall be in them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
But to me, O God, your friends have been greatly honored. Their first ruler has been exceedingly strengthened.
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
I will number them, and they will be more numerous than the sand. I rose up, and I am still with you.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
O God, if only you would cut down sinners. You men of blood: depart from me.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
For you say in thought: They will accept your cities in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Have I not hated those who hated you, Lord, and wasted away because of your enemies?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I have hated them with a perfect hatred, and they have become enemies to me.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Examine me, O God, and know my heart. Question me, and know my paths.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
And see if there might be in me the way of iniquity, and lead me in the way of eternity.
