< Žalmy 139 >
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
大衛的詩,交與伶長。 耶和華啊,你已經鑒察我,認識我。
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
我坐下,我起來,你都曉得; 你從遠處知道我的意念。
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
我行路,我躺臥,你都細察; 你也深知我一切所行的。
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
耶和華啊,我舌頭上的話, 你沒有一句不知道的。
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
你在我前後環繞我, 按手在我身上。
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
這樣的知識奇妙,是我不能測的, 至高,是我不能及的。
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
我往哪裏去躲避你的靈? 我往哪裏逃、躲避你的面?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol )
我若升到天上,你在那裏; 我若在陰間下榻,你也在那裏。 (Sheol )
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
我若展開清晨的翅膀, 飛到海極居住,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
就是在那裏,你的手必引導我; 你的右手也必扶持我。
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
我若說:黑暗必定遮蔽我, 我周圍的亮光必成為黑夜;
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
黑暗也不能遮蔽我,使你不見, 黑夜卻如白晝發亮。 黑暗和光明,在你看都是一樣。
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
我的肺腑是你所造的; 我在母腹中,你已覆庇我。
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
我要稱謝你,因我受造,奇妙可畏; 你的作為奇妙,這是我心深知道的。
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
我在暗中受造,在地的深處被聯絡; 那時,我的形體並不向你隱藏。
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
我未成形的體質,你的眼早已看見了; 你所定的日子,我尚未度一日, 你都寫在你的冊上了。
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
上帝啊,你的意念向我何等寶貴! 其數何等眾多!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
我若數點,比海沙更多; 我睡醒的時候,仍和你同在。
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
上帝啊,你必要殺戮惡人; 所以,你們好流人血的,離開我去吧!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
因為他們說惡言頂撞你; 你的仇敵也妄稱你的名。
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
耶和華啊,恨惡你的,我豈不恨惡他們嗎? 攻擊你的,我豈不憎嫌他們嗎?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
我切切地恨惡他們, 以他們為仇敵。
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
上帝啊,求你鑒察我,知道我的心思, 試煉我,知道我的意念,
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
看在我裏面有甚麼惡行沒有, 引導我走永生的道路。