Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Katoeng kruek zaehoikung hanah. David ih Saam laa. Aw Angraeng, kai to nang pakrong moe, nang panoek.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Kang hnuthaih hoi kang doethaih to na panoek, ka poekhaih hae ahmuen kangthla hoiah na panoek.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Ka caehhaih loklam hoi ka iihhaih doeh nang panoek, ka caehhaih loklamnawk doeh na maat boih.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Ka palai mah lok maeto doeh thui ai vop to mah, toe khenah, Aw Angraeng, nangmah loe panoek boih boeh.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Kai hae nang takui moe, ka nuiah ban na koeng.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
To baktih palunghahaih loe kai hanah dawnrai parai han kaom hmuen ah ni oh; sang parai moe, ka phak vawt.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Na Muithla khae hoiah naah maw ka caeh thai tih? To tih ai boeh loe na hmaa hoiah nabangah maw ka cawn thai tih?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Van ah ka caeh tahang cadoeh, to ah nang na oh; taprong thungah kang song cadoeh, khenah, to ah nang na oh. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Akhawnbang ih pakhraeh to ka tawnh moe, tuipui zaeh ahmuen kangthla ah ka zawk langlacadoeh;
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
na ban hoiah kai nang zae ueloe, na bantang ban hoiah nang patawn tih.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Vinghaih mah kai na khuk khoep tangtang tih boeh, tiah ka thuih cadoeh, ka taengah aanghaih to om tih.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Ue, vinghaih mah kai na khuk thai mak ai; khoving loe khodai baktiah aang tih; nang hanah loe vinghaih hoi aanghaih to anghmong.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Ka tak thung ih angannawk loe nangmah ni na sak; kam no zokthung ah ka oh naah nang khuk hmoek boeh.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Kai hae zitthok hoi dawnrai koi kaom ah nang sak pongah, nang to kang pakoeh han; na sak ih hmuennawk loe dawnrai han oh, tiah ka hinghaih mah kahoih ah panoek.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Kai hae sak naah kathuk koek ahmuen ah tamquta hoiah nang sak; ka takpum hae nang khae hoiah anghawk thai ai.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Kacung ai ah sak ih, ka takpum hae mik hoiah na hnuk boeh; nihcae ih krang to om ai vop moe, mi doeh om ai naah, ka sak ih hmuennawk to na cabu thungah na tarik boih boeh.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Aw Sithaw, na poekhaihnawk loe kai hanah atho oh parai! Kroeklaek ai khoek to kawk!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Ka kroek nahaeloe, savuet pongah pop kue tih; kang thawk tahang naah, nang khaeah ni ka oh poe vop.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Aw Angraeng, kasae kaminawk loe na hum tangtang tih; to pongah nangcae athii anghae kaminawk, kai khae hoi kangthla ah om oh.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Nihcae mah nang to kasae thuih o moe, na misanawk mah na hmin to atho kaom ai ah patoh o boeh.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Aw Angraeng, nang hnuma kaminawk to ka hnukma moe, nang misa angthawk thuih kaminawk to ka panuet na ai maw?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Nihcae to ka hnukma tangtang, nihcae loe ka misa ah ni ka poek.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Aw Sithaw, na pakrong ah loe, ka palungthin hae panoek pae ah; na tanoek ah loe, ka poekhaihnawk hae panoek ah.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Sethaih loklam to ka pazui maw pazui ai tito khen ah loe, dungzan loklam ah na caeh haih ah.
