Žalmy 138

1 Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

Davids. Ich danke dir von ganzem Herzen; vor den Göttern will ich dir lobsingen.

2 Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

Ich will anbeten zu deinem heiligen Tempel und deinem Namen danken um deine Güte und Treue; denn du hast deinen Namen über alles herrlich gemacht durch dein Wort.

3 Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

Wenn ich dich anrufe, so erhöre mich und gib meiner Seele große Kraft.

4 Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

Es danken dir, HERR, alle Könige auf Erden, daß sie hören das Wort deines Mundes,

5 A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

und singen auf den Wegen des HERRN, daß die Ehre des HERRN groß sei.

6 A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Denn der HERR ist hoch und siehet auf das Niedrige und kennet den Stolzen von ferne.

7 Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

Wenn ich mitten in der Angst wandle, so erquickest du mich und streckest deine Hand über den Zorn meiner Feinde und hilfst mir mit deiner Rechten.

8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.

Der HERR wird's ein Ende machen um meinetwillen. HERR, deine Güte ist ewig. Das Werk deiner Hände wollest du nicht lassen!