< Žalmy 133 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
«Жуқириға чиқиш нахшиси»; Давут язған күй: — Қара, мана, қериндашлар бирликтә туруш немидегән яхши, немидегән шериндур!
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
У Һарунниң бешиға төкүлүп, сақилидин аққан аву қиммәтлик майдәк, У Һарунниң сақилидин еқип, Кийим-кечәкниң яқисиға чүшкән қиммәтлик майға охшайду;
3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
У йәнә Һәрмон теғидики шәбнәмниң Зион тағлириға чүшүшигә охшайду; Чүнки шу йәрдә Пәрвәрдигар бәрикәтни — Йәни мәңгүлүк һаятни буйруған!