< Žalmy 133 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
David ih kasang laa. Khenah, poek amhonghaih hoiah nawkamyanawk nawnto oh hae kawkruk maw hoih moe, koeh han koi oh!
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
Lu nuiah bawh moe, Aaron ih toektaboe mui ah kalong, toektaboe hoi kahni tom khoek to long tathuk, atho kana situi baktiah oh;
3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
Hermon mae ih dantui baktih, Zion maen nuiah kalong tathuk dantui baktiah oh; to ahmuen ah Angraeng mah tahamhoihaih, dungzan hinghaih to paek.