Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantico di Maalot RICORDATI, Signore, di Davide, E di tutte le sue afflizioni.
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Come egli giurò al Signore, [E] fece voto al Possente di Giacobbe, [dicendo: ]
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Se io entro nel tabernacolo della mia casa, Se salgo sopra la lettiera del mio letto;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Se do alcun sonno agli occhi miei, [O] alcun sonnecchiare alle mie palpebre;
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Infino a tanto che io abbia trovato un luogo al Signore, Degli abitacoli al Possente di Giacobbe.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Ecco, noi abbiamo udito [che l'Arca era stata] nella [contrada] Efratea; [Poi] la trovammo ne' campi di Iaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Entriamo negli abitacoli del Signore; Adoriamo allo scannello de' suoi piedi.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Levati, Signore; Tu, e l'Arca della tua forza, [per entrar] nel tuo riposo.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
I tuoi sacerdoti sieno rivestiti di giustizia, E giubilino i tuoi santi.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Per amor di Davide, tuo servitore, Non negare al tuo unto la sua richiesta.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Il Signore giurò verità a Davide, E non [la] rivocherà, [dicendo]: Io metterò sopra il tuo trono del frutto del tuo ventre.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Se i tuoi figliuoli osservano il mio patto, E la mia testimonianza, che io insegnerò loro; [Essi], e i lor figliuoli in perpetuo, Sederanno sopra il tuo trono.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Perciocchè il Signore ha eletta Sion; Egli l'ha gradita per sua stanza, dicendo:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Questo [è] il mio riposo in perpetuo, Qui abiterò; perciocchè [questo è il luogo che] io ho desiderato.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Io benedirò largamente la sua vittuaglia; Io sazierò di pane i suoi poveri.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
E vestirò i suoi sacerdoti [di vesti] di liberazione; E i suoi santi giubileranno in gran letizia.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Quivi farò germogliare un corno a Davide; E terrò accesa una lampana al mio unto.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Io vestirò i suoi nemici di vergogna; E la sua benda reale fiorirà sopra lui.
