Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantique des pèlerinages. Éternel, souviens-toi de David Et de ses pénibles labeurs,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Lui qui fit ce serment à l'Éternel Et ce voeu au Puissant de Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
«Je n'entrerai pas dans la tente où j'habite, Et je ne monterai pas sur le lit où je repose;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Je ne donnerai pas de sommeil à mes yeux. Ni de repos à, mes paupières,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Avant d'avoir trouvé une résidence pour l'Éternel, Une demeure pour le Puissant de Jacob!»
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Nous avions entendu dire que l'arche était à Éphrath, Et nous l'avons trouvée dans les champs de Jaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Entrons dans la demeure de l'Éternel; Prosternons-nous devant son marchepied;
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lève-toi, ô Éternel, viens dans ton lieu de repos, Toi et l'arche où ta majesté réside!
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tes sacrificateurs se parent de leurs vêtements sacrés, Et que tes fidèles poussent des cris de joie!
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Pour l'amour de David, ton serviteur, Ne repousse pas la face de ton Oint!
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
L'Éternel a fait à David ce serment immuable, Et il ne le révoquera point: «Je mettrai sur ton trône un fils issu de toi.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes enfants gardent mon alliance Et les enseignements que je leur donnerai, Leurs fils aussi, à perpétuité, Seront assis sur ton trône.»
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
L'Éternel a fait choix de Jérusalem: Il a désiré en faire son séjour.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
«Cette ville est le lieu de mon repos, à perpétuité; Elle est la résidence que j'ai désirée.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je remplirai de provisions ses greniers; Je rassasierai de pain ses indigents.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Je donnerai pour vêtements à ses sacrificateurs Le salut qui vient de moi, Et ses fidèles pousseront des cris d'allégresse.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
C'est là que je ferai croître la puissance de David; C'est là que j'ai préparé un flambeau pour mon Oint.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Je couvrirai de honte ses ennemis. Et sur sa tête brillera son diadème!»
