Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantique des degrés. Souviens-toi, Seigneur, en faveur de David, de toutes les souffrances qu’il a subies,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
du serment qu’il fit à l’Eternel, du vœu qu’il exprima au fort de Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
"Si j’entre dans la tente qui me sert de demeure, si je monte sur le lit qui me sert de couche,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
si je permets le sommeil à mes yeux, à mes paupières le repos,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
avant que j’aie trouvé un lieu pour l’Eternel, une résidence pour le Fort de Jacob!…"
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Oui, nous avons entendu la nouvelle à Efrata, nous l’avons recueillie dans les districts forestiers.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Entrons donc dans ses demeures, prosternons-nous dans ce sanctuaire qui est l’escabeau de ses pieds.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
"Lève-toi, Seigneur, pour entrer dans ton lieu de repos, toi et l’arche de ta puissance!
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tes prêtres endossent des vêtements de triomphe, et que tes fidèles adorateurs éclatent en cris de joie!
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Pour l’amour de David, ton serviteur, ne repousse point la face de ton Oint."
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
L’Eternel a fait à David un serment véridique auquel il ne manquera pas: "Je placerai sur ton trône un fruit de tes entrailles!
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes fils gardent mon pacte, les lois que je leur enseignerai, leurs descendants, jusqu’à l’éternité, siégeront après toi sur ton trône."
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Car l’Eternel a fait choix de Sion, il l’a voulue pour demeure:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
"Ce sera là mon lieu de repos à jamais, là je demeurerai, car je l’ai voulu.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je bénirai amplement ses approvisionnements, je rassasierai ses pauvres de pain.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
J’Habillerai ses prêtres de vêtements de triomphe, et ses hommes pieux éclateront en cris de joie.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Là je ferai grandir la corne de David, j’allumerai le flambeau de mon Oint.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Ses ennemis, je les revêtirai de honte et sur sa tête brillera son diadème."
