Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantique des montées. Souviens-toi, Yahweh, de David, de toutes ses peines!
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Il fit ce serment à Yahweh, ce vœu au Fort de Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
« Je n’entrerai pas dans la tente où j’habite, je ne monterai pas sur le lit où je repose;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
je n’accorderai pas de sommeil à mes yeux, ni d’assoupissement à mes paupières,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
jusqu’à ce que j’aie trouvé un lieu pour Yahweh, une demeure pour le Fort de Jacob. »
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Voici, entendions-nous dire, qu’elle est à Ephrata; nous l’avons trouvée dans les champs de Jaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Allons au tabernacle de Yahweh, prosternons-nous devant l’escabeau de ses pieds.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lève-toi, Yahweh, viens au lieu de ton repos, toi et l’arche de ta majesté!
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tes prêtres soient revêtus de justice, et que tes fidèles poussent des cris d’allégresse!
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
A cause de David, ton serviteur, ne repousse pas la face de ton Oint!
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Yahweh a juré à David la vérité, il ne s’en départira pas: « C’est du fruit de tes entrailles, que je mettrai sur ton trône.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes fils gardent mon alliance, et les préceptes que je leur enseignerai, leurs fils aussi, à tout jamais, seront assis sur ton trône. »
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Car Yahweh a choisi Sion, il l’a désirée pour sa demeure.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
« C’est le lieu de mon repos pour toujours; j’y habiterai, car je l’ai désirée.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je répandrai de riches bénédictions sur sa subsistance, je rassasierai de pain ses pauvres.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Je revêtirai de salut ses prêtres, et ses fidèles pousseront des cris d’allégresse.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Là je ferai grandir la puissance de David, je préparerai un flambeau à mon Oint.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Je revêtirai de honte ses ennemis, et sur son front resplendira son diadème. »
