Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
A Song of the going up. Lord, give thought to David, and to all his troubles;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
How he made an oath to the Lord, and gave his word to the great God of Jacob, saying,
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Truly, I will not come into my house, or go to my bed,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
I will not give sleep to my eyes, or rest to my eyeballs,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Till I have got a place for the Lord, a resting-place for the great God of Jacob.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
We had news of it at Ephrathah: we came to it in the fields of the wood.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Let us go into his tent; let us give worship at his feet.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Come back, O Lord, to your resting-place; you and the ark of your strength.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Let your priests be clothed with righteousness; and let your saints give cries of joy.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Because of your servant David, do not give up your king.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
The Lord gave a true oath to David, which he will not take back, saying, I will give your kingdom to the fruit of your body.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
If your children keep my word, and the teachings which I will give them, their children will be rulers of your kingdom for ever.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
For the Lord's heart is on Zion, desiring it for his resting-place.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
This is my rest for ever: here will I ever be; for this is my desire.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
My blessing will be on her food; and her poor will be full of bread.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Her priests will be clothed with salvation; and her saints will give cries of joy.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
There I will make the horn of David fertile: I have made ready a light for my king.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
His haters will be clothed with shame; but I will make his crown shining.
