Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Tangtlaeng Laa Aw BOEIPA David ham a phaep pah te boeih poek pah.
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
BOEIPA taengah a caeng tih Jakob samrhang taengah khaw a caeng coeng.
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Ka dap im khuila ka pawk pawt vetih ka soengca rhaenghmuen khaw ka paan mahpawh.
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Ka mik te ih sak ham, ka mikkhu te ngam sak ham ka pae mahpawh.
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
BOEIPA ham a hmuen neh Jakob kah samrhang ham tolhmuen ka hmuh duela.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Khohmuen duup ah m'hmuh te Epharath ah khaw n'yaak uh coeng.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
A tolhmuen la cet uh sih lamtah a kho kah khotloeng taengah bawk uh sih.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Aw BOEIPA nang na duemnah neh na sarhi thingkawng taengah thoo lah.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Na khosoih rhoek loh duengnah bai uh saeh lamtah na hlangcim rhoek loh tamhoe uh saeh.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Na sal David ham tah na koelh kah maelhmai te na mangthuung tak moenih.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
BOEIPA loh David taengah oltak la a caeng coeng. Na bungko thaihtae lamkah khaw te lamloh mael pawt vetih nang ham ngolkhoel soah kang khueh bitni.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Ka paipi neh amih ka tukkil ka olphong te na ca rhoek loh a ngaithuen uh atah a ca rhoek khaw na ngolkhoel dongah a yoeyah la ngol uh ni.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
BOEIPA loh Zion te a coelh tih amah tolrhum la a sahnaih thil.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Ka duemnah he ka sahnaih coeng dongah a yoeyah la pahoi ka ngol thil ni.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
A sakah te ka uem ka uem pah vetih a khuikah khodaeng rhoek te buh ka cung sak ni.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Te vaengah a khosoih rhoek te khangnah ka bai sak vetih a hlangcim rhoek loh tamhoe la tamhoe uh ni.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
David ham ki pahoi ka cawn sak vetih ka koelh ham hmaithoi ka tok pah ni.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
A thunkha rhoek te yahpohnah ka bai sak vetih anih te a rhuisam neh ka khooi sak ni.
