Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Песен на възкачванията. Помни, Господи, заради Давида, Всичките му скърби,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Как се кле на Господа, И се обрече на Силния Яковов, като каза:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Непременно няма да вляза в шатъра на къщата си, Нито ще се кача на постланото си легло,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Няма да дам сън на очите си, Или дрямка на клепачите си,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Докато не намеря място за Господа, Обиталище за Силния Яковов.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Ето, ние чухме, че той бил в Ефрата; Намерихме го в полетата на Яара.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Нека влезем в скинията Му, Нека се поклоним при подножието Му.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Стани, Господи, и влез в покоя Си. Ти и ковчега на Твоята сила;
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Свещениците Ти да бъдат облечени с правда, И светиите Ти нека викат радостно.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Заради слугата Си Давида Недей отблъсква лицето на помазаника Си.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Господ се кле с вярност на Давида, - И няма да пристъпи думата Си, - Казвайки: От рожбата на тялото ти Ще сложа на престола ти.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Ако чадата ти опазят Моя завет И Моите свидетелства, на които ще ги науча, То и техните чада ще седят за винаги на престола ти.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Защото Господ избра Сиона, Благоволи да обитава в него.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Това, каза Той, Ми е покой до века: Тук ще обитавам, защото го пожелах.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Ще благоволя изобилно храната му! Сиромасите му ще наситя с хляб.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Ще облека и свещениците му със спасение; И светиите му ще възклицават от радост.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Там ще направя да изникне рог от Давида; Приготвих светилник за помазаника Си.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Неприятелят му ще облека със срам; А на него ще блещи короната.
