Žalmy 130

1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

Canto dei pellegrinaggi. O Eterno, io grido a te da luoghi profondi!

2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

Signore, ascolta il mio grido; siano le tue orecchie attente alla voce delle mie supplicazioni!

3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

O Eterno, se tu poni mente alle iniquità, Signore, chi potrà reggere?

4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

Ma presso te v’è perdono affinché tu sia temuto.

5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

Io aspetto l’Eterno, l’anima mia l’aspetta, ed io spero nella sua parola.

6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

L’anima mia anela al Signore più che le guardie non anelino al mattino, più che le guardie al mattino.

7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

O Israele, spera nell’Eterno, poiché presso l’Eterno è benignità e presso di lui è abbondanza di redenzione.

8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

Ed egli redimerà Israele da tutte le sue iniquità.