Žalmy 13

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?

Doklej me boš pozabljal, oh Gospod? Na veke? Doklej boš svoj obraz skrival pred menoj?

2 Dokud rady vyhledávati budu v mysli své, a den ode dne svírati se v srdci svém? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou?

Doklej se bom posvetoval v svoji duši, imel vsak dan bridkost v svojem srcu? Doklej se bo moj sovražnik poviševal nad menoj?

3 Vzhlédni, vyslyš mne, Hospodine Bože můj, osvěť oči mé, abych neusnul snem smrti,

Preudari in poslušaj me, oh Gospod, moj Bog. Razsvetli moje oči, da ne zaspim spanja smrti,

4 A aby neřekl nepřítel můj: Svítězil jsem nad ním, a nepřátelé moji aby neplésali, jestliže bych se poklesl.

da ne bi moj sovražnik rekel: »Prevladal sem proti njemu« in da se tisti, ki me mučijo, ne veselijo, ko sem omajan.

5 Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém;

Toda jaz sem zaupal v tvoje usmiljenje; moje srce se bo veselilo v tvoji rešitvi duše.

6 zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.

Prepeval bom Gospodu, ker je radodarno ravnal z menoj.