< Žalmy 13 >
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?
Пынэ кынд, Доамне, мэ вей уйта неынчетат? Пынэ кынд Ыць вей аскунде Фаца де мине?
2 Dokud rady vyhledávati budu v mysli své, a den ode dne svírati se v srdci svém? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou?
Пынэ кынд вой авя суфлетул плин де грижь ши инима плинэ де неказурь ын фиекаре зи? Пынэ кынд се ва ридика врэжмашул меу ымпотрива мя?
3 Vzhlédni, vyslyš mne, Hospodine Bože můj, osvěť oči mé, abych neusnul snem smrti,
Привеште, рэспунде-мь, Доамне, Думнезеул меу! Дэ луминэ окилор мей, ка сэ н-адорм сомнул морций,
4 A aby neřekl nepřítel můj: Svítězil jsem nad ním, a nepřátelé moji aby neplésali, jestliže bych se poklesl.
ка сэ ну зикэ врэжмашул меу: „Л-ам бируит” ши сэ ну се букуре потривничий мей кынд мэ клатин!
5 Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém;
Еу ам ынкредере ын бунэтатя Та, сунт ку инима веселэ дин причина мынтуирий Тале:
6 zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.
кынт Домнулуй, кэч мь-а фэкут бине!