Žalmy 13

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?

To the chief music-maker. A Psalm. Of David. Will you for ever put me out of your memory, O Lord? will your face for ever be turned away from me?

2 Dokud rady vyhledávati budu v mysli své, a den ode dne svírati se v srdci svém? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou?

How long is my soul to be in doubt, with sorrow in my heart all the day? how long will he who is against me be given power over me?

3 Vzhlédni, vyslyš mne, Hospodine Bože můj, osvěť oči mé, abych neusnul snem smrti,

Let my voice come before you, and give me an answer, O Lord my God; let your light be shining on me, so that the sleep of death may not overtake me;

4 A aby neřekl nepřítel můj: Svítězil jsem nad ním, a nepřátelé moji aby neplésali, jestliže bych se poklesl.

And he who is against me may not say, I have overcome him; and those who are troubling me may not be glad when I am moved.

5 Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém;

But I have had faith in your mercy; my heart will be glad in your salvation.

6 zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.

I will make a song to the Lord, because he has given me my reward.