Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Pesem preizvrstna. Mnogo so me stiskali od mladosti moje, govori naj sedaj Izrael.

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Mnogo so me stiskali od mladosti moje; vendar me niso zmogli.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Po hrbtu so mi orali orači, potegnili so vsako črto svojo.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Gospod pravični presekal je debele vrvi krivičnih.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Osramotili se bodo in nazaj pognali vsi sovražniki Sijonovi.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Bodo kakor seno na strehah, katero usahne, predno se izdere,

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

S katerim ne napolni roke svoje žanjec, ali naročja svojega, kdor veže snope.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

In ne porekó mimo gredoči: Blagoslov Gospodov bodi z vami; blagoslavljamo vas v imenu Gospodovem.