< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Дестул м-ау асуприт дин тинереце – с-о спунэ Исраел! –
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
дестул м-ау асуприт дин тинереце, дар ну м-ау бируит.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Плугарий ау арат пе спинаря мя, ау трас бразде лунӂь пе еа.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Домнул есте дрепт: Ел а тэят фунииле челор рэй.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Сэ се умпле де рушине ши сэ дя ынапой тоць чей че урэск Сионул!
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Сэ фие ка ярба де пе акоперишурь, каре се усукэ ынаинте де а фи смулсэ!
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Сечерэторул ну-шь умпле мына ку еа, чел че лягэ снопий ну-шь ынкаркэ брацул ку еа
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
ши трекэторий ну зик: „Бинекувынтаря Домнулуй сэ фие песте вой! Вэ бинекувынтэм ын Нумеле Домнулуй!”