Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

IJRAEL en inda: Re katoutou ia melel jan ni ai tikitik lel met pak toto.

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Pan pak toto re katoutou ia melel jan ni ai tikitik lel met; ari jo, re jota kak kaloe ia di.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Men japajap weirada pon tinjau ai, wiadar warawar reirei.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

A Ieowa me pun, a kotin lepuk pajaner jal en me doo jan Kot akan.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Karoj me kin tataki Jion, en jarodi o tanwei!

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Ren rajon ra pon oj en im o, me kin mon pena mon a pan ujujda!

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Me jota kin kadirela kumut en pa en jaundolun, de pa en me kin pir pena kap akan.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Pwe me kin daulul waja o, ren der inda: Kot en kotin kupura maui komail! Kit kapai komail da ni mar en Ieowa!