< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Oluyimba nga balinnya amadaala. Isirayiri ayogere nti, “Bambonyaabonyezza nnyo okuva mu buvubuka bwange.”
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Ddala bambonyaabonyezza nnyo okuva mu buvubuka bwange; naye tebampangudde.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Newaakubadde ng’omugongo gwange gujjudde enkovu olw’embooko ze bankubye era ne gulabika nga kwe bayisizza ekyuma ekirima,
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
kyokka Mukama mutuukirivu; amenyeemenye enjegere z’abakola ebibi.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Abo bonna abakyawa Sayuuni bagobebwe era bazzibweyo emabega nga baswadde.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Babeere ng’omuddo ogumera waggulu ku nnyumba, oguwotoka nga tegunnakula.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Omukunguzi tagufaako, n’oyo asiba ebinywa agunyooma.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Wadde abayitawo baleme kwogera nti, “Omukisa gwa Mukama gube ku mmwe. Tubasabidde omukisa mu linnya lya Mukama.”