< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Canticum graduum. [Sæpe expugnaverunt me a juventute mea, dicat nunc Israël;
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
sæpe expugnaverunt me a juventute mea: etenim non potuerunt mihi.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Supra dorsum meum fabricaverunt peccatores; prolongaverunt iniquitatem suam.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Dominus justus concidit cervices peccatorum.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Confundantur, et convertantur retrorsum omnes qui oderunt Sion.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Fiant sicut fœnum tectorum, quod priusquam evellatur exaruit:
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
de quo non implevit manum suam qui metit, et sinum suum qui manipulos colligit.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Et non dixerunt qui præteribant: Benedictio Domini super vos. Benediximus vobis in nomine Domini.]