Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Dalla giovinezza molto mi hanno perseguitato, - lo dica Israele - Canto delle ascensioni.

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

dalla giovinezza molto mi hanno perseguitato, ma non hanno prevalso.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Sul mio dorso hanno arato gli aratori, hanno fatto lunghi solchi.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Il Signore è giusto: ha spezzato il giogo degli empi.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Siano confusi e volgano le spalle quanti odiano Sion.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Siano come l'erba dei tetti: prima che sia strappata, dissecca;

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

non se ne riempie la mano il mietitore, né il grembo chi raccoglie covoni.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

I passanti non possono dire: «La benedizione del Signore sia su di voi, vi benediciamo nel nome del Signore».