Žalmy 127

1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.

«Yuqirigha chiqish naxshisi»; Sulayman yazghan küy: — Perwerdigar Özi öy salmisa, Salghuchilar bikardin-bikar uninggha ejir singdüridu; Perwerdigar sheherni saqlimisa, Közetchiler bikardin-bikar oyghaq turidu.

2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.

Silerning seherde ornunglardin qopushunglar, Kech bolghanda yétishinglar, Japa-musheqqetni nandek yégininglar bikardin-bikardur; Chünki U Öz söyginige uyquni béridu.

3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.

Mana, balilar Perwerdigardin bolghan mirastur, Baliyatquning méwisi Uning mukapatidur;

4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.

Yashliqta tapqan balilar, Baturning qolidiki oqlardek bolidu.

5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.

Oqdéni mushular bilen tolghan adem bextliktur; [Sheher] derwazisida turup düshmenler bilen sözlishiwatqinida, Ular yerge qarap qalmaydu.