Žalmy 127

1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.

Ako Gospod neæe graditi doma, uzalud se muèe koji ga grade; ako neæe Gospod èuvati grada, uzalud ne spava stražar.

2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.

Uzalud ranite, dockan liježete, jedete hljeb umorni; milome svojemu on daje san.

3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.

Evo našljedstva od Gospoda: djeca, porod je dar od njega.

4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.

Što su strijele u ruci jakome, to su sinovi mladi.

5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.

Blago èovjeku koji je njima napunio tul svoj! Neæe se osramotiti kad se stanu razgovarati s neprijateljima na vratima.