< Žalmy 127 >
1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
A song of ascents. Of Solomon. Unless the LORD builds the house, its builders labor in vain; unless the LORD protects the city, its watchmen stand guard in vain.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
In vain you rise early and stay up late, toiling for bread to eat— for He gives sleep to His beloved.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Children are indeed a heritage from the LORD, and the fruit of the womb is His reward.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Like arrows in the hand of a warrior, so are children born in one’s youth.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Blessed is the man whose quiver is full of them. He will not be put to shame when he confronts the enemies at the gate.