< Žalmy 127 >

1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
Solomon ih kasang laa. Angraeng mah im sah ai nahaeloe, imsahkungnawk loe azom pui ah ni toksak o; Angraeng mah vangpui to toep ai nahaeloe, toepkungnawk loe azom pui ah ni toep o.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
Angsatui hoi buhcaak hanah, khawnthaw ah nang thawk, khoving khoek to anghnut moe, toksakhaih loe azom pui ah ni oh; a palung ih kami khaeah kahnaep ah iihhaih to paek.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Khenah, caa nawktanawk loe Angraeng ih qawk ah oh o moe, zok ih thingthai loe anih mah paek ih tangqum ah ni oh.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Tha oh li naah sak ih caanawk loe, thacak kami ih ban ah kaom palaanawk baktiah oh o.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Palaa hoi kakoi kalii tabu tawn kami loe tahamhoih; nihcae loe azathaih tongh o mak ai, khongkha ah misanawk to pakaa o thai tih.

< Žalmy 127 >