Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Ko je Gospod ponovno obrnil ujetništvo Siona, smo bili podobni tem, ki sanjajo.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Tedaj so bila naša usta napolnjena s smehom in naš jezik s petjem. Tedaj so med pogani govorili: » Gospod je zanje storil velike stvari.«

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Gospod je za nas storil velike stvari, česar smo veseli.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Ponovno obrni naše ujetništvo, oh Gospod, kakor vodotoke na jugu.

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Tisti, ki sejejo s solzami, bodo želi z veseljem.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Kdor hodi naprej in joka in prinaša dragoceno seme, bo brez dvoma ponovno prišel z veseljem, nesoč svoje snope s seboj.