Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Кад враћаше Господ робље сионско, бејасмо као у сну.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Тада уста наша беху пуна радости, и језик наш певања. Тада говораху по народима: Велико дело чини Господ на њима.

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Велико дело чини Господ на нама; развеселисмо се.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Враћај, Господе, робље наше, као потоке на сасушену земљу.

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Који су са сузама сејали, нека жању с певањем.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Иде и плаче који носи семе да сеје; поћи ће с песмом носећи снопове своје.