Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Кынд а адус Домнул ынапой пе принший де рэзбой ай Сионулуй, паркэ висам.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Атунч, гура не ера плинэ де стригэте де букурие ши лимба, де кынтэрь де веселие. Атунч се спуня принтре нямурь: „Домнул а фэкут марь лукрурь пентру ей!”

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Да, Домнул а фэкут марь лукрурь пентру ной ши де ачея сунтем плинь де букурие.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Доамне, аду ынапой пе принший ноштри де рэзбой ка пе ниште рыурь ын партя де мязэзи!

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Чей че сямэнэ ку лакримь вор сечера ку кынтэрь де веселие.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Чел че умблэ плынгынд кынд арункэ сэмынца се ынтоарче ку веселие кынд ышь стрынӂе снопий.