< Žalmy 126 >
1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
Quando o Senhor trouxe do cativeiro os que voltaram a Sião estávamos com os que sonham.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Então a nossa boca se encheu do riso e a nossa língua de cântico: então se dizia entre as nações: Grandes coisas fez o Senhor a estes.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Grandes coisas fez o Senhor por nós, pelas quais estamos alegres.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Traze-nos outra vez, ó Senhor, do cativeiro, como as correntes das águas no sul.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Os que semeiam em lágrimas segarão com alegria.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Aquele que leva a preciosa semente, andando e chorando, voltará sem dúvida com alegria, trazendo consigo os seus molhos.