< Žalmy 126 >
1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
Canticum graduum. [In convertendo Dominus captivitatem Sion, facti sumus sicut consolati.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Tunc repletum est gaudio os nostrum, et lingua nostra exsultatione. Tunc dicent inter gentes: Magnificavit Dominus facere cum eis.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Magnificavit Dominus facere nobiscum; facti sumus lætantes.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Converte, Domine, captivitatem nostram, sicut torrens in austro.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Qui seminant in lacrimis, in exsultatione metent.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Euntes ibant et flebant, mittentes semina sua. Venientes autem venient cum exsultatione, portantes manipulos suos.]