Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

En Jérusalem. Quand le Seigneur ramena les captifs de Sion, nous fûmes comblés de consolations.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Alors notre bouche fut remplie de joie, et notre langue d'allégresse; alors les Gentils dirent entre eux: Pour eux le Seigneur a fait de grandes choses.

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Le Seigneur a fait de grandes choses pour nous, et nous en avons été dans la joie.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Seigneur, ramène nos captifs comme les torrents du Midi.

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Ceux qui sèment dans les larmes récolteront dans l'allégresse.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Ils allaient, ils allaient pleurant, jetant leur semence: ils reviendront dans l'allégresse, apportant leurs gerbes.