< Žalmy 126 >
1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
kathutkung: panuekhoeh A man awh teh a hrawi awh e Zioncanaw hah BAWIPA ni bout a ban sak toteh, kai teh mang ka mang e patetlah ka o.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Hat toteh, kaimae pahni teh panuinae hoi thoseh, kaimae lai teh, la saknae hoi thoseh a kawi han. Ayânaw niteh, BAWIPA ni ahnimouh hanelah hno kalen a sak pouh toe, telah miphunnaw rahak vah a dei awh.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
BAWIPA ni kaimouh hanlah hno kalen a sak toe. Kaimouh teh ka lunghawi awh.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Oe BAWIPA, a man awh teh, a hrawi awh e kaimanaw hah, Negeb e palangtui patetlah bout tho sak haw.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Mitphi tui hoi cati katunaw ni lunghawi la sak laihoi a a awh han.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Cati ka phawt niteh, tha thout laipalah, khuika laihoi ka tâcawt e tami teh, cabongnaw hrawm vaiteh, lunghawi la sak laihoi bout a ban katang han.