< Žalmy 126 >
1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
Qaal ing am tukhqi ce Bawipa ing Zion na a sawi law khqi tlaih awh, kaimih taw mang ak hukhqi amyihna awm unyng.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Ningmih am khakhqi taw qaihnaak ing be nawh, nim laikhqi taw zeelnaak laa khqi ing be uhy. Cawh thlangphyn khqi anglakawh, “Bawipa ing ik-oeih bau soeih cekkhqi hamna sai pehy,” tinawh kqawn uhy.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Bawipa ing ik-oeih bau soeih ningnih aham sai law hawh hy, cedawngawh ningnih taw zeelnaak ing ni be uhy.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Aw Bawipa, ni hu awhkaw zoseennaak ce ni pe tlaih lah, Negev a lawngcakhqi amyihna ak awm ce.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Mikphli ing ak sawkhqi ing zeelnaak laa sak doena aat kawm uh.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Grang doena camci saw aham ak cet khqi ing, cangvui pawm doena zeelnaak laa sak ing hlat law tlaih kawm uh.