< Žalmy 124 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Byť Hospodina s námi nebylo, rciž nyní, Izraeli,
Ein Loblied im höhern Chor. Wo der HERR nicht bei uns wäre, so sage Israel,
2 Byť Hospodina s námi nebylo, když lidé povstali proti nám:
wo der HERR nicht bei uns wäre, wenn die Menschen sich wider uns setzen:
3 Tehdáž by nás byli za živa sehltili v rozpálení hněvu svého proti nám;
so verschlängen sie uns lebendig, wenn ihr Zorn über uns ergrimmte;
4 Tehdáž by nás byly přikvačily vody, proud zachvátil by byl duši naši;
so ersäufte uns Wasser, Ströme gingen über unsre Seele;
5 Tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté.
es gingen Wasser allzu hoch über unsre Seele.
6 Požehnaný Hospodin, kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich.
Gelobet sei der HERR, daß er uns nicht gibt zum Raub in ihre Zähne!
7 Duše naše jako ptáče znikla osídla ptáčníků; osídlo se ztrhalo, i vynikli jsme.
Unsre Seele ist entronnen wie ein Vogel dem Stricke des Voglers; der Strick ist zerrissen, wir sind los.
8 Pomoc naše jest ve jménu Hospodinovu, kterýž učinil nebe i zemi.
Unsre Hilfe steht im Namen des HERRN, der Himmel und Erden gemacht hat.