< Žalmy 123 >
1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.
Ein Lied im höhern Chor. Ich hebe meine Augen auf zu dir, der du im Himmel sitzest.
2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.
Siehe, wie die Augen der Knechte auf die Hände ihrer HERREN sehen, wie die Augen der Magd auf die Hände ihrer Frauen, also sehen unsere Augen auf den HERRN, unsern Gott, bis er uns gnädig werde.
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.
Sei uns gnädig, HERR, sei uns gnädig; denn wir sind sehr voll Verachtung.
4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.
Sehr voll ist unsere Seele der Stolzen Spott und der Hoffärtigen Verachtung.