Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

En vallfartssång; av David. Jag gladdes, när man sade till mig: »Vi skola gå till HERRENS hus.»

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Våra fötter fingo träda in i dina portar, Jerusalem,

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem, du nyuppbyggda stad, där hus sluter sig väl till hus,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

dit stammarna draga upp, HERRENS stammar, efter lagen för Israel, till att prisa HERRENS namn.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Ty där äro ställda domarstolar, stolar för Davids hus.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Önsken Jerusalem frid; ja, dem gånge väl, som älska dig.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Frid vare inom dina murar, välgång i dina palats!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

För mina bröders och vänners skull vill jag tillsäga dig frid.

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

För HERRENS, vår Guds, hus' skull vill jag söka din välfärd.