Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Obradovah se kad mi rekoše: hajdemo u dom Gospodnji!

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Evo, stoje noge naše na vratima tvojim, Jerusalime!

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalim je izidan, kao grad sliven u jednu zgradu.

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

Onamo idu plemena, plemena Gospodnja, po naredbi Izrailjevoj da slave ime Gospodnje.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Ondje stoje prijestoli sudski, prijestoli doma Davidova.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Ištite mira Jerusalimu; neka bude dobro onima koji ljube tebe!

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Neka bude mir oko zidova tvojih, i èestitost u dvorima tvojim!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Radi braæe svoje, i prijatelja svojih govorim: mir ti!

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Radi doma Gospoda Boga našega želim ti dobro.