< Žalmy 122 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
En sang ved festreisene; av David. Jeg gleder mig ved dem som sier til mig: Vi vil gå til Herrens hus.
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Våre føtter står i dine porter, Jerusalem!
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jerusalem, du velbyggede, lik en by som er tett sammenføiet,
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
hvor stammene drar op, Herrens stammer, efter en lov for Israel, for å prise Herrens navn!
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
For der er stoler satt til dom, stoler for Davids hus.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Bed om fred for Jerusalem! La det gå dem vel som elsker dig!
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Der være fred innen din voll, ro i dine saler!
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
For mine brødres og mine venners skyld vil jeg si: Fred være i dig!
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
For Herrens, vår Guds huses skyld vil jeg søke ditt beste.