Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Matkalaulu; Daavidin virsi. Minä iloitsin, kun minulle sanottiin: "Menkäämme Herran huoneeseen".

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Meidän jalkamme saavat seisoa sinun porteissasi, Jerusalem;

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

sinä Jerusalem, rakennettu kaupungiksi, johon kokoonnutaan yhteen,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

jonne sukukunnat vaeltavat, Herran sukukunnat, niinkuin Israelille on säädetty, kiittämään Herran nimeä.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Sillä siellä ovat tuomioistuimet, Daavidin huoneen istuimet.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Toivottakaa rauhaa Jerusalemille, menestykööt ne, jotka sinua rakastavat.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Rauha olkoon sinun muuriesi sisällä, olkoon onni sinun linnoissasi.

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Veljieni ja ystävieni tähden minä sanon: olkoon sinulla rauha.

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Herran, meidän Jumalamme, huoneen tähden minä tahdon etsiä sinun parastasi.