Žalmy 121

1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.

Ein song til høgtidsferderne. Eg lyfter augo mine upp til fjelli, kvar kjem mi hjelp ifrå?

2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.

Mi hjelp kjem ifrå Herren, han som hev skapa himmelen og jordi.

3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

Han skal ikkje lata foten din vera ustød, han blundar ikkje din vaktar.

4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.

Sjå, han blundar ikkje og søv ikkje, Israels vaktar.

5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Herren er din vaktar, Herren er din skugge ved di høgre hand.

6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.

Um dagen skal ikkje soli stikka deg, og ikkje månen um natti.

7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Herren skal vara deg frå alt vondt, han skal vara di sjæl.

8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

Herren skal vara din utgang og din inngang frå no og til æveleg tid.