Žalmy 121

1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.

Veisu korkeimmassa Kuorissa. Minä nostan silmäni mäkiin päin, joista minulle apu tulee.

2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.

Minun apuni tulee Herralta, joka taivaan ja maan tehnyt on.

3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

Ei hän salli jalkas horjua; eikä se torku, joka sinua kätkee.

4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.

Katso, joka Israelia varjelee, ei se torku eli makaa.

5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Herra kätkeköön sinua: Herra on sinun varjos, sinun oikialla kädelläs,

6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.

Ettei aurinko sinua polttaisi päivällä, eikä kuu yöllä.

7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Herra kätkeköön sinun kaikesta pahasta: hän kätkeköön sinun sielus!

8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

Herra kätkeköön sinun uloskäymises ja sisällekäymises, hamasta nyt ja ijankaikkiseen!