Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

«Yuⱪiriƣa qiⱪix nahxisi» Beximƣa kün qüxkǝndǝ mǝn Pǝrwǝrdigarƣa nida ⱪildim; U manga jawab bǝrdi.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

I Pǝrwǝrdigar, jenimni yalƣan sɵzlǝydiƣan lǝwlǝrdin, Aldamqi tildin ⱪutuldurƣaysǝn.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Sanga nemǝ berilidu, Sanga nemǝ ⱪoxuluxi kerǝk, Əy aldamqi til?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

— Palwan atⱪan ɵtkür oⱪlar, Arqa qoƣliri sanga tǝgsun!

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Mǝxǝk diyarida musapir bolup yaxiƣinimƣa, Kedar qedirliri arisida turƣinimƣa ⱨalimƣa way!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Mǝn tinqliⱪⱪa ɵqlǝr arisida uzundin buyan turuwatimǝn;

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Mǝn tinqliⱪpǝrwǝrmǝn; Biraⱪ gǝp ⱪilsam, ular uruximizla, dǝydu.