< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Pesem preizvrstna. Gospoda sem klical v največji stiski svoji, in uslišal me je.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Gospod, reši me ustne lažnjive, zvijačnega jezika.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Kaj naj ti dá, ali kaj pridene jezik zvijačni?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Besede podobne ostrim pušicam mogočnega, primérne žarjavici brinjevi.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Gorjé meni, ker popotujem toliko časa, stanujem kakor prebivalci šatorov Kedarski.
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Predolgo zdí se duši moji da je prebivala pri sovražniku mirú.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Jaz ljubim mir, ali ko govorim, kličejo oni na boj.