< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Cântico dos degraus: Em minha angústia clamei ao SENHOR, e ele me respondeu.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Ó SENHOR, livra minha alma dos lábios mentirosos, da língua enganadora.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
O que ele te dará, e o que ele fará contigo, ó língua enganadora?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Flechas afiadas de um guerreiro, com brasas de zimbro.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Ai de mim, que peregrino em Meseque, [e] habito nas tendas de Quedar!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Minha alma morou [tempo] demais com os que odeiam a paz.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Eu sou da paz; mas quando falo, eles [entram] em guerra.