Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

En sang ved festreisene. Til Herren ropte jeg i min nød, og han svarte mig.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Herre, fri min sjel fra en løgnaktig lebe, fra en falsk tunge!

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Hvad vil han gi dig, og hvad mere vil han gi dig, du falske tunge?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Voldsmannens skarpe piler og glør av gyvelbusken.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Ve mig, at jeg lever som fremmed iblandt Mesek, at jeg bor ved Kedars telt!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Lenge nok har min sjel bodd hos dem som hater fred.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Jeg er bare fred, men når jeg taler, er de ferdige til krig.